Juchajdáááá

  Když nám v polovině prosince oznámily dcery, že se svými partnery, přáteli a psími parťáky hodlají oslavit příchod nového roku zrovna u nás, v našem nevelkém vřesinském domečku, souhlasila jsem, avšak od radostného vyhazování klobouků do výše jsem byla hodně daleko. Vyhlídka cvokhausu  devíti lidí a stejného počtu psů mě opravdu neuváděla v nadšení. Pouze moudré zamyšlení změnilo můj postoj a navodilo atmosféru těšení. Vždyť kolik lidí našeho věku bylo by rádo, kdyby s nimi dětičky dobrovolně a třeba ještě k tomu s radostí, strávily příchod nového roku? A tak jsem začala uvažovat, jak to všechno zorganizujeme. Nachrmlaný táta už několik dní  byl mimo domácí provoz a více než veselí a hluk uvítal by klid a ticho. Přesto s akcí souhlasil.
    V dnešní moderní době nemůže se snad jediná akce obejít bez odezvy na sociální síti. Oslava silvestra u Panáčů se také záhy objevila na ksichtové knize (rozuměj fb) a umožnila všem zvaným se k akci vyjádřit. Předem jsme se informovali, co kdo přinese dobrého k snědku a také se zde objevilo oznámení o gastronomické soutěži. Jakožto milovníci česneku vyhlásili jsme oblast klání česnekovou pomazánku a soutěž nazvali "Vřesinský česnekář ". Na vítěze čekal diplom a originální cena - "panáček  Česnekáček".

   
   Silvestrovský den rychle plynul u zábavných televizních programů až se přiblížil večer a s ním se sešli všichni hosté. V 18 hod. už byly soutěžní vzorky připraveny k degustaci. Za každým talířkem jednohubek stála hrdě cedulka s názvem pomazánky, kterou byly natitlány. K O(c)hromujícímu polibku přibyl Žabeňácký teror, Mátogrády, Patmaťácká česnečka a Kurčákovic česnekový speciál. Degustátorům bylo hned jasné, kdo jak moc k česneku inklinuje. Zatímco některý vzorek u česneku snad jen ležel, síla jiného byla zkonzumovatelná jen pravými česnekářskými fajnšmekry a i těm po několika kouscích vháněla slzy do očí. Vítěz vzešel z tajného hlasování. Nejvíce bodů získal "Kurčákovic česnekový speciál "Julči Krátké. Chuť přiměřeného množství česneku byla podtržena jemnými chuťovými tóny ementálu, takže byla pomazánka naprostou delikatesou. Ač nám česnek ve finále už skoro lezl z uší, Julčinou pomazánkou byly doplňovány zásoby česnekovýxch jednohubek a mizely tím nejrychlejším tempem.

  
  Samotnou kapitolu tvořili psi. Byli všude, kam se člověk podíval. Leželi na zemi, na křeslech, pobíhali okolo...někteří upovídanější pronášeli výroky. Andula, známá firma zlodějská, nebyla ani připuštěna k připraveným dobrotám na stole a trávila silvestr zavřená v ložnici spolu s Bobinkou, která měla i v tento poslední den roku nepřetržitou službu v šatně. 

     
   Pustili jsme se do hraní her, kterých se sešlo opravdu hodně a muselo být vybíráno hlasováním. Klasické Aktivity, Evropa, Česká hudba, Krycí jména, Dobble či Vše nej a další, to vše mělo vytvářet program tohoto večera. S chutí jsme se pustili do toho, ale sotva se ozvaly venku první rachejtlové pozdravy, musela jsem hru opustit a jít chlácholit vyděšená psiska. Cherry se uklidila do pokoje za postel a třásla se strachy. Annie snášela řachání ještě hůře. Kňourala a pochodovala nervózně bytem. Když měla vyjít ven vykonat svou biologickou potřebu, vstoupila tvrdošíjně do stávky. Brzy získala podporu všech "štěkadel" až na stávkokazku Bobinku, jež je hluchá jako pařez  a promenádování se po hlučném  prostředí jí nevadí. Naopak se zdálo, že se jí líbí všechna ta světýlka a záblesky, takže si trajdání po zahradě radostně užívala. Michal trávil večer na ovčí kůži u zapáleného krbu. Společnost mu dělal táta, který se vzhledem ke svému nachcípání vzdal účasti na společenských hrách, relaxoval s Myšákem na pohodlné sedačce a nechal se bavit veselým silvestrovským televizním programem. Pendlovala jsem shora dolů a zdola nahoru, střídavě jsem sledovala televizi, diskutovala s tátou, hrála hry, doplňovala ňamky či uklidňovala psiska. Hodinové ručičky zběsile chvátaly k půlnoci. Teprve když se na televizní obrazovce objevila ozubená kolečka hodinového stroje, uvědomila jsem si, že kuchyňské hodiny mají trochu zpoždění a vypukla menší panika. Rychle skleničky...rychle šampáňo...kde jste všichni? A už se odpočítává posledních 10 sekund  zmírajícího roku 2016, aby byl vzápětí přivítán ten nový. Stojíme u televize, v ruce třímáme skleničky s bublinkovým vínem a posloucháme hlasitě puštěnou státní hymnu. Tato chvíle mne vždy velice dojímá a také letos mi za zpěvu Kde domov můj kanou slzy dojetí. Ťukáme si, přejeme si to nejlepší do nového roku. Pokojem čpící česnek je vyvětrán vstupem na zahradu. Psiska se k našemu veselí nepochopitelně nepřipojují. Andula spoutaná šátkem dle "babské rady" na fb vypleštěně zírá. "Paničko, co jsi to zase na mě vymyslela?"  Působí snad ještě více ve stresu než bez něj. Ale aspoň jsme to zkusily :-).
    Mlaďoši odcházejí sledovat ohňostroj kdesi na kopec, my s tátou jsme rádi, že silvestr došel svého konce. Uléháme do pelechů, tentokrát i s Annie, kterou ještě v posteli trpělivě uklidňujeme. I když omladina se ještě dlouho chichotá za zdí ložnice, usínáme a já dokonce ráno trhám svůj světový rekord. Z postele se vyvalím v rekordních 8:30. Pustím se do úklidu. Zjišťuji, kolik jídla zbylo. Ještě že svátky obžérství už končí. Váha mi podá informaci, že následky mého nezřízeného požírání dělají podtrženo a sečteno půl druhého kila navrch. Ještě že se dnes přihlašují tréninky. Číhám na 19. hodinu a přihlašuji si na leden hned několikrát. V potu tváře se pak své zpohodlnělé tělesné schránce postavím. 
Tak tedy...AŤ ŽIJE ROK 2017!!!