ON a já

     Je tomu necelý rok, co v místním regionu vykrystalizovalo nové plemeno - OSTRAVSKÝ NAHÁČ (zkráceně ON). Oproti tomu čínskému či peruánskému se nejedná o plemeno psí, jde o svéráznou skupinu lidského druhu. Jeho standard se týká výhradně povahových vlastností, jimž vévodí láska ke zvířatům, absence lhostejnosti k jejich utrpení, ale také jistá dávka odvahy jít doslova s kůží na trh. Zatím se ON řadí k plemenům málopočetným, avšak jedinců tohoto druhu rychle přibývá. O tom jsem se přesvědčila na páteční vernisáži výstavy zajímavého ostravského projektu: "Nazí jsme krásní a pravdiví". Jakožto zástupce "plemene" jsem také já již podruhé nastoupila před fotografický objektiv prosta oděvu, přitisknuta k jemnému kožichu vystresovaného zvířete Michala, jenž hledá domov. Krásný kříženec německého ovčáka nepoznal vlídnou tvář světa, nýbrž ve svém mladém věku zakusil jeho hořkost a krutost. V očích se mu zračila otázka, z hrdla křičel hlasitě do světa svou bolest a strach. Byl živoucím ztělesněním přirovnání "trpět jako zvíře". Zdálo se, že snad vytvoření použitelné fotky nebude možné. Michal nevydržel v klidu ani půl sekundy. Nervózně se vrtěl a jeho srdceryvný pláč se nesl širými prostory stejnojmenného dolu. Aby fotka splňovala všechny potřebné atributy k vystavení, bylo nutno skrýt před objektivem intimní části těla, což se s mrskajícím se zvířetem příliš nedařilo. Pokusy o úspěšný záběr byly v plném proudu, když tu náhle...jako "náhodou"...přicupital chlopek v zaprasených montérkách. Údajně právě zde, v zastrčeném zákoutí železného harampádí a otlučených stěn, měl by se právě nyní nacházet jeho kolega, kterého velice naléhavě potřebuje sehnat. Okamžitě jsme odhalily chlopkovy nekalé úmysly, když očima zvědavě pátral po tušené nahotě. Nedopátral se. Pro takové případy jsem měla v pohotovosti nóbl župan. Z "nemravy" jsme pak byli s Michalem oba tak překvapeni, že došlo na vytouženou sekundu alespoň trochu přijatelného klidu a..."cvak - cvak" několik záběrů ukončilo naši roli modelů.

     Den vernisáže se blížil. Na fb se objevovaly zajímavé informace o projektu a také jedna novinka. Organizátory zaujalo naše zveřejněné taneční video  a byly jsme s Ann požádány o kulturní vystoupení. Nemohly jsme odříct, byla to pro nás čest.

     V pátek jsem hned po škole zamířila do stylově pojmenované kavárny MARYČKA. Tu jsem spíše tušila než bezpečně lokalizovala, proto než jsem došla k cíli, prošla jsem kus impozantního průmyslového  areálu. Ač se ráda kochám nedotčenou panenskou přírodou, v tomto industriálním prostředí nemohla jsem se nekochat také. Oprýskané staré provozní budovy, změť rezivějících trubek nad hlavou i všude okolo, odstavené důlní vagóny, to vše ve mně vyvolávalo respekt, obdiv a tam kdesi uvnitř tetelil se radostí hrdý ostravský patriot.

     Ten den šplhala rtuť teploměru vysoko nad třicítkové hodnoty. Vedro, že bys "psa nevyhnal". Konečně jsem ve svém bloudění zahlédla jakési postavy, jimž po boku tajtrlíkovali malí chlupáči. Neomylně jsem se dala tím správným směrem a opravdu jsem brzy byla u cíle - budovy z červených cihel, kavárny Maryčky. Známé tváře mě přesvědčily, že jsem tady správně. Polovina podmínek k našemu vystoupení byla splněna (dancing), zbývala ta druhá, velmi podstatná (dog). Záhy mi  byla Andulka (dog) přivezena rodinnou posádkou. Napolo uvařená skoro vypadla z přehřátého auta, ale kupodivu v sobě našla potřebnou energii, aby svou paničku náležitě přivítala hurónským poskakováním. To ještě netušila, že v těchto příšerných podmínkách bude muset rozkmitat své rozpařené chlupaté tělo do tanečních figur a svižných pohybových kreací. (horko si nezadalo s kre(m)ací :-D) Ujala se nás Natalka, jedna z pořadatelek akce. Shodou okolností má bývalá žákyně. Tu jsem svým pedagogickým působením "zblbla" natolik, že dnes vkládá svou mladickou energii do služeb toulavým a týraným pejskům. Jsem na ni hrdá a považuji ji za větší pedagogický úspěch než když žák "Pepíček" zvládne násobilku jako když bičem mrská nebo má pravopis v malíčku. Naučit tu neposkvrněnou, nepopsanou dětskou duši něčemu "nehmatatelnému", něčemu, co nelze změřit striktním klasifikačním měřítkem, to je mé chápání skutečného poslání kantora. Natalka je toho tím nejlepším důkazem :-)

     Zavádí nás do prostorného sálu. V popředí se nachází promítací plátno a před ním několik řad židí. Prohlížím si prostor, kde budeme s psicí vystupovat a pak  se už chystám na vystoupení. Annie se situace líbí. Panička svléká civilní odění a převléká se do sportovního mundúru. To slibuje zábavu! Jedinou vadou na kráse je nedýchatelný horký vzduch. Velká okna však mají zapovězeno být otevírána a klimatizace  místní prostor pouze zdobí  :-(. Když spustí reproduktory naši taneční "Zhluboka dýchat..." předvedeme s Ann sestavu bez větších problémů, jen uvzatost psiska v přinášení textilního míče na úkor jiných cviků je pihou na kráse našeho cvičení. Tradičně však právě tato spontánní psí reakce přináší divácké sympatie a vyluzuje úsměv na rtech. 

    Uvařeny a "předsmaženy" odjíždíme odpočinout si domů a hodit se do gala na večerní dražbu fotografií. Mezitím probíhá v sále konference se zajímavými hosty. Všichni, kdož zůstali až do večerních hodin, dozvěděli se spoustu podnětných informací. Dokonce jim poslech zpříjemnilo i zapnutí klimatizace.

    Okolo sedmé se vracíme na místo činu spolu s dcerou a našimi partnery. Ti oplývají naditými šrajtoflemi, aby se jako lvi bili o naše hanbaté fotografie. Následuje samotná dražba 77 položek. Fotografie jsou povedené, nápadité a mnohé jsou vydraženy za poměrně vysoké částky. Finanční prostředky poputují do útulků a spolků právě pro opuštěná zvířata. Tato akce nespasí svět těchto nešťastných tvorů, ale svým smyslem a myšlenkou je podnětem pro všechny ostatní, které snad po jejím vzoru vzniknou. Jsem hrdá na to, že mohu být součástí takového projektu a...pokud se to někomu nelíbí, je to jen jeho problém :-D

PODĚKOVÁNÍ :

Všem organizátorům a pomocníčkům této akce, že neváhají obětovat svůj čas, elán a síly k bohulibé akci pro opuštěná zvířata. Moc si jich vážím.
Svému muži a mým dětem, kteří mě vytrvale a bezvýhradně (nebo občas s malými výhradami :-D) podporují ve všech mých bláznivých nápadech.