POVÝŠEN ZA SLUŠNÉ CHOVÁNÍ

     17. listopad 2016 rozdělil náš život na ten "před Michalem" a "s ním". Zaběhaný domácí řád doznal výrazných změn. 4. leden 2017 stal se mezníkem v životě Michalově. Tímto dnem totiž "povýšil" Michal z psa domácího na "poločlověka". Sbalil si svých pár švestek z místnosti u krbu a  přestěhoval se  do bejváku 4+1 v  prvním poschodí. Dobrovolně vzdal se svého soukromí na pohodlné sedačce u plápolajícího krbu a vyměnil je za "společenský" život ve smečce. Možná nedomyslel všech úskalí, kterak je třeba taktizovat, když páníčci rozdělují smečce mňamky, jak co nejméně "obejdovat" v kuchyni, aby Anninka nepocuchala darmožroutovi fasádu, kde nejlépe sedět, kde ležet, jak projevovat radost či touhu si hrát. Přesto šel Michal neohroženě do toho otřískán životem v cikánské osadě. Snad denodenní usínání za zpěvu cikánských čardášů, snad sledování tančících opálených nohou vypěstovalo v Michalovi kus pokory k tomu naprosto obyčejnému životu s milujícími páníčky. Romantickým vysvětlením přesouvám tedy Michala do našeho nejbližšího soukromí :-).

     Annie, vidouc tátu, jak přivádí psího halamu do jejich "výsostných vod", nahodila na hřbet okamžitě svůj "dikobrazí ridge" a snažila se novému nájemníkovi naznačit, že on zde vůbec nebude jako rovnocenný psí partner, nýbrž  jako jakýsi "picmoch", zastávající pouze podřadné role. Neomezený pohyb že pozbyde svého sympatického přívlastku a stane se jen "volným", s neomezenou možností omezování :-) ostatními, již déle bydlícími, členy smečky. Tomu také odpovídal Anninčin uvítací kukuč: " Hele a nájemní smlouvu máš? Tak podívej, mladej, do obýváku si tedy choď, jak chceš, ale ložnici a kuchyni se vyhýbej obloukem, sic poznáš hněv tety Annie." Dobrácký Michal plácá přívětivě svým ometákem a všem dává najevo, že jeho úmysly jsou ryze přátelské. Štěstí z něj přímo čiší. Nastrkuje prdýlku k podrbání, vlní svým hřmotným tělem a skotačivě chňape do našich rukávů. Celý den si pak ve svém novém bytě náležitě užívá. Šmejdí z místa na místo, strká čenich do všech pootevřených skříněk, bere do huby předměty, které kdesi objeví. Přináší pruhovanpou fusekli, kapesník, papuče...raduje se, když objeví něco zajímavějšího. Přináší tenisák. Následuje jeho okamžitý myšlenkový pochod. Balónek + člověk = super zábava a nosí ve své velké tlamě vytrvale míček nám za zadkem. Holky na něj jen pohrdavě pokukují :-). Těší se na život s velkým Michalem? 

Místo odpovědi, kterou stejně doposud neznám, počkám si na další dny soužití. Už teď však nepochybuji, že budou zajímavé a snad i veselé :-)