Jak tohle dopadne...?

Zřejmě nějaká neviditelná síla vedla mou ruku, když jsem vyťukávala mailovou žádost o výkonnostní knížku pro mne nové disciplíny, dogdancingu. U zrodu tohoto počinu stál, kdo jiný, než Verča. Několik hodin psího tancování pod jejím vedením a chuť vyzkoušet si to na vlastní kůži byla na světě. Annie, znalá nepřeberného množství nejrozmanitějších prvků, potřebuje dát svému trdlání nějaký řád. 

Výkonnostní knížka si už hověla ve schránce a mi nezbylo než nechat se zblbnout Verčou k časově blízké taneční premiéře. Argumenty, že roli Odety nemá Ann ještě tak bezpečně nastudovánu, nezabraly. Stačí prý jedna, dvě schůzky a my, rození dogdancingoví talenti, vystřihneme sestavu dokonale. Posuzovat budou údajně dvě nejhodnější rozhodčí pod sluncem, není se třeba ničeho bát. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají...Ukolébána shodou příznivých okolností, poslala jsem rychle přihlášku na zkoušku v Prostějově, finanční obnos a čekala v klidu na schůzku, na níž jsme měly s Verčou sestavit požadované taneční kreace. Konečně v neděli - týden a fous před naším premiérovým vyplutím na dogdancingovou scénu začaly jsme hledat hudbu a vytvářet krokové variace, které by oslnily rozhodčí. Najednou mi však nepřišlo vše až tak úžasné. Když jsem totiž vyslechla všechna pravidla, jež musím při svém vystoupení dodržet, připadala jsem si najednou skoro "drze", když takto jimi naprosto nepolíbena odvažuji se jít "s kůží na trh". Zapamatovat si za týden sled prvků (motám se  už i v agility :-( ), pamatovat si, kolikrát který cvik udělat, zůstat v rytmu, koukat vhodně využít prostor, působit co nejlepším uměleckým dojmem a to vše svázána svou nebetyčnou trémou, to není jako "odvaz" v roli cirkusového klauna v improvizované manéži. Ke všemu se mi i Verča pod nátlakem :"A řekla jsi mi už opravdu všechno?" přiznává, že zvěsti o jedné rozhodčí nejsou zase až tak moc příznivé a dáma je údajně notně krutopřísná. No těpéro nádhero! Mám velkou chuť plánovanou akci zrušit. Oželet tři stovky a v klídku si užít volný státní svátek. V době mého mládí by takovéto hopsání ve významný státní den mohlo být chápáno jako  jeho jisté znevážení. Obávám se, že můj výstup může provokovat i dnes. Z blbinek, které jsem Ann za jejího života naučila jen tak, pro pobavení její a své, má nyní vzniknout veřejně prezentované vystoupení. A to jsem si vždycky říkala, že NIKDY! :-D.

Hudba vybrána, scénář vytvořen. Teď už jen zvládnout svou ochromující trému, udržet v palici sestavu a...všichni svatí s námi. Tak tedy, držte nám palce.