Bobinka

Když jsme se 8.září roku 2001 vraceli ze zahrady v Příboře, zahlédli jsme na cestě takovou mrňavou černobílou kuličku. Samozřejmě nám to nedalo a psíka jsme bafli do auta než by ho tam něco přejelo. A ona to byla překrásná psí holčička. Začali jsme jí říkat Bobinka. Od úmyslu dát ji do útulku, jsme brzy upustili a tak s námi zůstala. V té době to byl náš 3. pes. A můj první ( nepočítám- li úplně první začátky s Tinou ) pes agiliťák. První návštěva cvičáku Bobince málem přivodila kolaps. Nebyla na pejsky moc zvyklá a hrozitánsky se bála. Ale postupem času se socializovala a my mohly začít s výcvikem. Byla to fuška. Bobinka byla sice moc šikovná, ale agility nemilovala. Dodnes si myslím, že cvičila jen proto, aby mi udělala radost. Na závodech to byl dlouho hotový horor. Pokud zrovna z parkuru  neutekla, což dělala většinou, alespoň se ploužila jako hlemýžď, cestou se různě zastavovala, rozhlížela...takže náš splněný limit tří výborných a možnost přestupu do dvojek pokládám za velikánský úspěch.

Dnes je Bobinka skoro desetiletá psí dáma a určitě ještě na nějakých závodech nastoupí v kategorii veteránů.

Podívejte se, jak běhala na klubových závodech.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode