10 LET SPOLU
Z naší početné smečky známe přesné datum narození jen u dvou kousků. Annie a Koky. Těm ostatním byl věk víceméně tipnut dle jejich životní historie spolu s fyzickým stavem jejich tělesné schránky. Čistě hypoteticky...najít někde v terénu bloudící Annie, s největší pravděpodobností byla by otipována nesprávně. Ač patrně nejstarší členka smečky (malé pochybnosti máme snad jen u Haničky, která svým zdravotním hendikepem může působit dojmem staršího jedince), fyzická kondice eňo ňuňo, důstojnost a kmetská moudrost nikde.
Foto Vašek Závada
Annie je vitální psisko s přemýšlivou palicí a takřka nepřetržitou snahou nás nějak "přečůrat". Například její úsilí dostat se jakýmkoliv způsobem k nějakému tomu žvanci je obdivuhodná. Neunikne jí nedělní oběd na stole, stejně jako zapadlý kousek piškotu kdesi pod kuchyňskou linkou, granulka v kapse, či psí keksík v tašce. Ke každé objevené krmi nachází důmyslné cesty - od vychytralého vyčíhnutí toho správného okamžiku se jej zmocnit až po cestu hrubého násilí. Důsledkem pak jsou prokousané kapsy, rozsápané sáčky a tašky se zapomenutými kousky lákavé dobroty. V exkrementech pak bývají k nalezení i části kuriózních předmětů - zbytky igelitu, gelových vložek do bot, šňůrky, kusy látky, hromada spolykaných burských oříšků apod.
Od svých štěněcích let zažívala Annie přehršel mé pozornosti. Nadšeně jsem věnovala psisku každou volnou minutu. Vyrážely jsme denně na několikakilometrový okruh po okolí, na zahradě jsme pilovaly techniku na agi překážkách,večer patřil pravidelně trikům. Dnes, s odstupem času, dívám se na tu smršť své aktivity o 10 let starším okem a jsem přesvědčena, že tolik elánu bych už dnes ze sebe nevyždímala.
Annie se stala mým středem Vesmíru. Kolem ní se točilo vše. Byla, a stále je, spolehlivým, nevyčerpatelným zdrojem mých článků. Spolu jsme se odhodlaně pustily do všeho, co se kde nabízelo. Absolvovaly jsme lekce poslušnosti, které jsme završily základní zkouškou, daly jsme se nadšeně do agility, udělaly jsme si několik výletů k ovečkám, staly jsme se komedianty a jako takové jsme absolvovaly nesčetně mnoho vystoupení, ukázaly jsme se také v televizi. Annie prokázala svůj talent také ve frisbee, do něhož se s tátou nadšeně pustili a ze závodů začali vozit metály. Měly jsme tu čest vyzkoušet si mantrailing, složit zkoušku z dogdancingu, zasoutěžily jsme si také v oddychové disciplíně hoopers.
Dogdancing 1
Dogdancing 2
Podle výčtu všech těchto našich aktivit mohu mnohým připadat jako ctižádostivý a velmi ambiciózní psovod. Kdo mě zná, ví, že skládat jakékolv zkoušky pro mne znamená zlomit v sobě vrozenou nechuť k nim. Snad právě proto je pro mne Annie něčím opravdu výjimečným. Díky ní jsem dokázala mnohokrát překonat sama sebe. Vše, co jsem s Annie dělala, postrádalo tu pravou dravost po vítězství, avšak každý, byť sebemenší, úspěch povznesl mne na obláček radosti a spokojenosti. Každý neúspěch mrzel jen chvíli a následně přinesl novou porci snahy na sobě dále pracovat.
Annie, to je však také pes s vyhraněným teritoriálním chováním. Díky tomu jsem se musela naučit mnohému tak, abych mohla s Annie fungovat ve všech těch psích kolektivech. Zpočátku mne to opravdu hodně trápilo, avšak uchopily jsme spolu tento problém jako výzvu a časem jsme i na tomto poli mnohé dokázaly. Důkazem je například celá ta smečka osvojených psů, které musela Annie chtíc - nechtíc přijmout jako neměnný fakt a naučit se s nimi žít pod jednou střechou. Nebylo to vůbec snadné. U první podnájemnice Cherry to trvalo dokonce dva měsíce. Nevzdali jsme to a tak se dnes v jejím teritoriu prohání Cherry, Michal, Koky i slepá Hanička. Ta se tedy neprohání, ale při svém šněrování bytem jako bludný Holanďan do tety Annie občas živelně narazí. Annie se znechuceně podívá na drzého skrčka, ale slepoňu za to nepotrestá svými tesáky.
10 let je kus života. Těch mých posledních 10 let je to Život s velkým Ž. Jsi to nejlepší, co mě mohlo kdy potkat.
Děkuji Ti za to, moje milovaná ANNIE
V rubrice LEDEN - ČERVEN 2010 jsem si hezky zavzpomínala :-)
Vytvořeno službou Webnode