Hanička

 

     Haniččin pohnutý osud mne oslovil v psychicky náročném období. Eliška měla nehodu, při níž přišla o své dva nadějné psí kamarády. Vlna solidarity a empatie pejskařů v okolí mi vnukla touhu se o to nesmírné dobro  s někým potřebným podělit. A tak jsem si našla Haničku. Osmiletá psí dáma jezevčíkovitého typu neměla jednoduchý život. V nesprávných rukách prožila kus nešťastného života. Mimo jiné útrapy přišla vinou neléčeného onemocnění o obě oči a prožila si zřejmě peklo plné nepředstavitelné bolesti. Nakonec byla nalezena v jakési jímce daleko od lidských obydlí, možná zde měla najít konec svého neslavného žití. Naštěstí existují lidé a organizace, kterým nejsou osudy takovýchto pejsků lhostejné. Hanička dostala svou šanci.