Annie "tubožrout"

    " Prosím." Veterinářův hlas na druhém konci mobilu zněl ospale. Je 22 hodin a venku počasí, že bys psa nevyhnal. Vychrlila jsem na ospalce svůj problém: "Moje kelpie právě sežrala kondenzované mléko "sakum pikum" i s tubou. Ve sluchátku chvíle ticha. Živě si představuji, jak v ní překvapený veterinář štípe se zuřivě do tváře, jestli se mu ta ženská nezdá. Z jeho hlasu zaznívá snad vše, jen ne obava o Anninčino přežití. Té jsem měla já na rozdávání. Klidným hlasem mi vysvětlil, že tubu jistě najdeme, protože tu by  psovitá šelma jistě neměla důvod vůbec vzít do huby. Jenže to nezná hubu naší Anduly. Kdybych nyní na tomto místě začala s výčtem jí někdy pozřených předmětů (i naprosto nepoživatelných), nestačila by mi snad ani kapacita těchto webovek :-). Oponovala jsem, že moje kelpie není pes tak úplně normální a k tomu jsme prohledali vše, co se dalo.

     Když veterinář viděl, že odbytí té příšerné ženské (co se mu nezdá) nebude  tak jednoduché, zahrál na jinou notu. Totiž že kdyby psisko snad přece jen sežralo hliníkovou tubu, následovalo by úporné zvracení a my bychom okamžitě poznali, že není něco v pořádku :-D. Jeho neochota vyrazit do toho nečasu byla evidentní. Myslím, že už po zaslechnutí jména "Panáčová" zbystřil a ve vzpomínkách mu vytanula situace, kdy jednou v pátek kolem dvaadvacáté jel na veterinu v rámci pohotovosti provést těhotnému morčeti mé mladší dcery ultrazvukové vyšetření, neboť té se zdálo, že miminka v Agátině bříšku nevykazují příslušné pohyby :-D)

      Ležící Annie mě sledovala unaveným pohledem z pelíšku a nechápala, proč je najednou všude kolem toliko vzruchu. Nevypadala na to, že by se měla v nejbližší době odporoučet do věčných lovišť, proto jsme se rozhodli uposlechnout rady renomovaného felčara a nechat ji v klidu do rána. Pak případně ráno naklusat do ordinace k odpočinutému a vyspanému veterináři. Pro jistotu jsme k ní uložili pohotovostní službu v osobě mladší dcery. Ta dohlížela na  její akutní zdravotní stav. Anninka sladce chrupinkala v její posteli, ona v pravidelných intervalech kontrolovala zrcátkem její dech, počítala tepovou frekvenci a pohmatem zjišťovala stupeň napnutosti břišní dutiny. A tak zatímco Evka vstávala s tmavými kruhy pod očima, evidentně trpíc spánkovým deficitem, svěží, do růžova vyspinkaná Annie vesele pobíhala v ranní rose. Jen nechápala, proč jsem jí tentokrát stále v patách a to, co ze svého těla odevzdá přírodě, pečlivě pitvám dřevěným špalíčkem :-D.

     Když jsem nad tím tak přemýšlela, přišla jsem na to, proč Annie na tubě s kondenzovaným mlékem "ujela". Zdrojem nápadu budou zřejmě zimní tréninky v koňské hale. Kolegyně, která svou psici snažila se všemožnými způsoby přemluvit k tomu, aby vydržela na startu alespoň několik sekund, přišla s nápadem "podplácet" její mlsný jazyk právě kondenzovaným mlékem. Za tuto luxusní odměnu byla psice ochotna sehrát i roli mrtvoly a to tak dokonale, že lidé této taškařice neznalí, byli přesvědčeni, že tato potřebuje už jediné... kafilérku :-(. Annie na to zírala a snad tehdy se v kelpií hlavě zrodil sen alespoň jednou v životě ochutnat. :-)

     Jelikož Annie nevykazovala známky sklíčenosti, dokonce projevovala známky obvyklé nenažranosti bez příznaků  žaludeční nevolnosti, rozhodli jsme se s návštěvou veteriny počkat. Znovu a znovu jsme prohledávali pokoj "píď po pídi" s cílem najít alespoň rozžužlanou či rozcupovanou tubu, či třeba jen její malou část, avšak marně. Igelitka, v níž původně tato dobrota sídlila, nic podobného neukrývala a nebýt Evčina nařčení Anduly z této nelogické pažravosti a kondenzovaného mléka čpícího z Anduliné tlamy, snad bychom Evě ani nevěřili. Když už čtvrtý den po incidentu nedělo se nic zvláštního, starost o Andulin život poněkud vymizela. Už už jsem  začínala být přesvědčena o nadpřirozených kelpiích schopnostech, když v pátek konečně Evka "kápla božskou". Tuba kondenzovaného mléka nakonec nebyla v přístupné igelitové tašce, nýbrž ji zcela nepoškozenou našla v úplně jiné kabele. Jak to, že jí kondenzované mléko bylo cítit z tlamy, je pro nás "záhada zamčeného pokoje " :-D 

   Není nad to zažít občas doma trochu toho pravého "vzrůša" :-D