CHERRY VE ŠKOLE

    Ač jsem s tím už skoro nepočítala, přežili jsme. Vánoce. Bez ztrát na životech (a cti),  vegetíme si to dále v povánočních dnech a dobržďujeme rozjeté životní tempo. Máme za sebou čas náročných příprav, rodinných návštěv, plných pravého vánočního obžérství, a nyní pozvolna vplouváme do poklidného přístavu stále ještě volných pohodových dní. Těším se na "rande" s knihou i na chvíle, kdy prosta jakýchkoliv výčitek svědomí zasednu před svítící bednu, přičemž budu labužnicky vkládat do úst všechny ty dobroty, jež jsem v předvánočním švungu tak láskyplně připravovala. Třešnička na pomyslném dortu v podobě každodenních dlouhých vycházek s psisky dostala přílivem mrazu a sněhu přímo pohádkový charakter. Jednoduše relaxuji. A protože i psaní je pro mne tak trochu relaxací, vrátím se k několika zážitkům, které v době nedávno minulé stály za to. 

CHERRY SKLÁDÁ ZKOUŠKU ZE SOCIALIZACE.

   Zatěžkávací zkouškou socializace ve škole prošli až na Bertíka všichni naši hafani. Dokonce i Andulka v době svého dospívání navštívila mé školní dětičky v těsně předprázdninovém čase a symbolicky jim "předala vysvědčení". V té chvíli se nedalo dost dobře odhadnout, zda mají děti větší radost ze svých studijních výsledků nebo z Andulky. Tři dny pak sice Annie trpěla nervovýni záškuby mordy, avšak jakožto otrlá kelpie přečkala traumatizující zážitek bez trvalých následků. Dokonce jsem nabyla dojmu, že se jí návštěva školy líbila. Podruhé navštívila školu  po téměř třech letech v rámci Dne dětí. Tentokrát se nemusela nechat "opatlávat" dětskýma ručkama, jen  předvedla své cirkusové umění a trochu pohopskala přes překážky.

  Tentokrát byla řada na Cherry. Věděla jsem, že pobyt v dětském kolektivu je pro bázlivého psa náročný. Věřila jsem však, že Cherry všechno nakonec zvládne, protože pokroky, které každý den dělá, jsou den ode dne větší a větší.

  V inkriminovaný den jsem tedy nevcházela do školní budovy sama, nýbrž s dvěma chlupatými bodyguardy. U vrátnice jsme se pozdravily s panem školníkem a ještě nezvykle tichými chodbami zamířily (my holky :-) ) k 3.A. Cherry se pohybovala naprosto suverénně, bez známek ostychu. Zřejmě se domnívala, že tímto má "zkoušku" úspěšně za sebou. Bobinka zkušeně šmejdila po všech koutech a snad se i těšila na dětské štěbetání. Když se děti začaly scházet, Cherry se chystala na svůj "výstup" v kabinetě. Nebylo myslitelné začít zkoušku hned na "level 3", proto jsem vyčkala začátku hodiny a vytvořila Cherry "level 1" - zklidněním, usazením dětí, řádným poučením, jak se chovat ke psu, bázlivému obzvlášť. Ještě jsem zadala příkaz "dobrotky do ruky" a poté mi už dcera (ta mi po celou dobu asisitovala) přivedla vykulenou Cherry. Nesměle vstoupila "do jámy lvové" a když spatřila tolik "trpaslíků" pohromadě, krok ještě zvolnila. Ustrašeně koulela očima do všech stran v marné naději, že si to rozmyslím a na zkoušku se vybodnu.

Dětičky dle mých podaných instrukcí žmoulaly v dlaních vlhnoucí piškoty (někteří rovnou celé krabičky, či sáčky) a napjatě čekaly, jak to tedy s tím psem nakonec bude. Cherry pochopila, že panička myslí "zkoušku" vážně a začala se snažit. Když jsme spolu vešly do kruhu sedících dětí, přičichla k prvnímu a když místo rány dostala do mlsné mordy nějakou tu dobrotku, pookřála a jala se očichávat dále. Dětičky si ji opravdu předcházely. Kdybych direktivně neurčila maximální velikost a množství pamlsků, které mohou do Cherry cpát, zřejmě bych ji domů místo odvedení odkutálela. 

 Brzy na sebe nechala Cherry za dobrotku i sáhnout. Očividně se zlepšovala. Když jsme na závěr předvedly v kruhu mezi dětmi několik jednoduchých triků a výstup završily "hledáním ukryté paničky", zkoušku měla Cherry v kapse na výbornou :-).

  Jako druhá vplula na scénu zkušená Bobina. Vzhledem k jejímu věku 14 let pamatuje psí bábrle už několik generací třídního osazenstva. Nejstarší z nich už dnes pracují a zakládají rodiny.

 Dnešní třetáci už ji taky znali. Nekonfliktní, trpělivá "babina" Bobina šla z ruky do ruky a i ona požívala výhod štědrých dětských dlaní. Snad jen ty tvrdší pamlsky přenechala Cherry, neboť její chrup již vykazuje poměrně citelné množstevní ztráty a tak i obyčejný piškot stává se jí nedobytnou kostí. Na závěr i ona dala k dobru  několik cviků. Samozřejmě největší aplaus jí přinesl trik "hlídání předmětu" a "hlasování v poslanecké sněmovně ". 

 Po první hodině jsem ještě otrkala holky o přestávce na chodbě mezi dětmi a pak jsem je už vyexpedovala s Evkou do klidu domácího prostředí. Cherry teď dostane několik měsíců oddych a v létě si dáme suverénně "level 2". Jen o tom ještě, holka,  neví :-D.