JUBILANTKA

12.03.2024 17:52

      Otáčím v diáři další list a na stránce vidím velké červené srdce, v němž je výrazným písmem napsáno ANNIE s číslovkou 14. Moje Aninka má dnes narozeniny. 

                          

       V hlavě se mi rozehrává žánrově rozmanitý film.  Jde převážně o komedii, místy grotesku, šmrnclou romantikou s občasnými dramatickými zápletkami, mnohdy gradujícími v psychologický horor. Prostě přesně jako život s mou princeznou.

       Před 14ti lety jsem netrpělivě očekávala narození mé vytoužené kelpinky. Byla jsem v živém kontaktu s chovatelkou a hltala jsem každou zprávičku o vývoji porodu. V práci jsem byla tehdy jen fyzicky (promiňte, paní ředitelko :-) ), hlava a srdce byly v Jihlavě. Výsledky jsem se dozvěděla stejně až k ránu, kdy bylo konečně jasno, že malá kelpiata jsou na světě. Vybrala jsem si předběžně podle fotek, při pozdějším osobním kontaktu jsem se ujistila, že správně, svou Annie. V nekonečných dvou měsících čekání jsem tehdy napsala Annie dopis, aby jako věděla, do čeho že vlastně jde. 

 

Milá Aninko,

   zatím si užíváš bezstarostné štěněcí období vkruhu  milujících  páníků a jistě ani netušíš, že se toto kdy změní. A ono se to změní už za pár dní. Pojedeš do Ostravy.  Ale neboj se, u nás se Ti bude líbit.

     Jsme tak trochu ( trochu?) bláznivá rodina. Žádný strach- naše nenormálnost se projevuje pro pejsky tím nejpříznivějším způsobem. Jsme totiž blázni právě do pejsků.

    Hlavou rodiny je táta Ivan. Vůbec se ho nemusíš bát. Má pejsky moc rád. Je sice přísný, ale spravedlivý. Když ho budeš poslouchat a projevíš mu trochu té psí přízně, bude Tě milovat a nedá na Tebe dopustit. Když budeš zlobit, dá Ti najevo, že tudy cesta nevede a Ty to velice rychle pochopíš.

   Teta Eliška Tě bude možná trochu sekýrovat. Přece jen o výchově pejsků něco ví. Tu bude radno poslouchat. Už jen proto, že když se budeš snažit, vrátí se Ti to od Elišky nějakou prima zábavou. Třeba se s Tebou bude přetahovat nebo Ti házet aportky.

     Teta Evka je ta nejhodnější teta na světě. Ta si Tě zamiluje už jen za to, že JSI a svou lásku k Tobě nebude podmiňovat žádnými úkoly a povely. Jednoduše se s Tebou bude mazlit za všech okolností. Když nebude nikdo, kdo by šel s tebou na procházku, bude to právě ona, kdo rád vezme aportek a půjde Ti ho donekonečna házet nebo si s Tebou hrát, jak to máš nejradši.....jen, abys byla spokojená.

      A pak tu je ještě smečka psích kamarádů. O každém z nich by se dal napsat román. Poznáš je sama. Pozor si dej jen na psí tetu Barču. To je jediná nepříjemná teta, kterou u nás najdeš. Nekamarádí se s žádným pejskem a ani tobě nebude rozhodně projevovat sympatie. Navíc jsem její panička, takže asi dost těžce ponese, že se k nám nastěhuje další hafík. Ale i tu zvládneme.

      Zbývám  já - tvoje budoucí panička. Mým největším přáním je, aby nám spolu bylo dobře.

  

Moc se na Tebe těším, Annie

                                             Eva

              

 

    

 

Když jsem si dnes dopis přečetla, ukápla mi slzička. Jak rychle nám to spolu uběhlo, holčičko...

A tak dnes usedám k dalšímu psaní.

 

Moje milovaná Annie,

 

     ani netušíš, jak se TVým příchodem k nám můj život změnil. Co všechno před Tebou nebylo a co všechno jsem před Tebou neznala...nevěděla...neuměla.... Oč bohatší teď člověk jsem.

       Kolik jsme se my dvě spolu natrajdaly po zdejších lesích, do kolika skopičin jsme se spolu pouštěly, kolikrát jsi mě dokázala vytočit, když jsi něco vyvedla (a že toho bylo...!), kolik já se o Tebe bála, když Tě cokoliv trápilo...

Kvůli Tobě jsem zakoupila fajnový foťák, který jsem záhy, pravděpodobně téměř nepřetržitým používáním během několika málo let úplně odrovnala. Mám tisíce Tvých fotek, hodiny a hodiny videí a chválabohu i Tebe. Koukám na ty rozmanité obrázky - Annie prcek, Annie puboš, Annie slečna...dáma...rošťák...komik...Annie ležící, sedící, stojící, spící, cvičící, hrající si, samotná, v duetu, ve společnosti...a vzpomínám na všechny ty okamžiky. Mám od Tebe v srdci vyrytou hlubokou, láskyplnou brázdu .

 

           

 

                     

                    

 

       Dnes už je mi srdečně jedno, jestli sedíš předpisově nebo vyvaluješ bok, zda dotočíš otočku, zastavíš zónu, přineseš aport nebo sem tam něco "čorkneš" :-D . Dnes mi stačí docela málo (málo...?). Zažít Tvé radostné vítání, vidět ty akcechtivé rarášky v očích, projít si s Tebou v lese "náš okruh". Hodnoty se s věkem mění. A tak už Ti nepřeji nic než zdraví a za nás obě, ať spolu ještě nějakou dobu společně stárneme. 

 

Tvoje panička 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode