KOKY A RALLY OBEDIENCE

       Před nějakým časem zaregistrovala jsem na sociální síti první zmínky o nové psí disciplíně - rally obedience. K obedience jsem kdysi dávno jen tak letmo přičichla a vyhodnotila  jako poněkud málo akční na můj vkus. Zařadila jsem si tento kynologický sport do škatulky - teď ne, ale třeba někdy ano. Ve chvíli, kdy bylo obedience obohaceno dalším slovíčkem - rally, jakási kontrolka v mozku vzbudila můj zájem a přihlásila jsem se na seminář. Vyzkoušet se má všechno.

       V mnohovrstevném oděvu, se zásobou teplých dek, termoskou vroucího čaje a fůrou pamlsků vyrazila jsem jednoho prosincového jitra do koblovské haly, abych zjistila, co zajímavý název disciplíny vlastně ukrývá.

      Brzy se k hale začala sjíždět auta, z nichž vystupovali potenciální seminárníci se svými hafany. Byl zde australský ovčák, rhodéský ridgeback, sibiřská lajka, welsh corgi a také nějaký ten voříšek. V přilehlé místnosti haly byla roztopena kamna, do jejichž blízkosti jsem umístila klec s mou polonahou Koky. Aktivně jsem se přihlásila do funkce kotelníka a podílela se průběžně na udržování příjemné teploty. Místnost se pomalu zaplnila klecemi s psími nájemníky, vedle nich se usadili páníčci připraveni na příliv nových  informací. Hujersky jsem si připravila poznámkový blok, abych nic nezapomněla zachytit.

        Sympatická paní školitelka - rozhodčí - nás srdečně uvítala a na úvod objasnila základní rozdíl mezi rally obedience a obedience bez přívlastku. Zatímco obediens vyžaduje striktní přesnost a disciplínu, "rally" v názvu činí z obedience tzv. "disciplínu s lidskou tváří". Alespoň takto jsem pochopila já. Zdánlivě  "uvolněná morálka" na place otevírá tomuto sportu cestu k popularitě a rychle si získává své skalní fanoušky.

       Dozvídáme se první základní pravidla. Školitelka předkládá zalaminované karty s jednotlivými úkoly a vysvětluje - kde daný cvik provádět - zda před kartou nebo vedele ní, jak má daný cvik vypadat, v jakém tempu jej provádět, jakou technikou jej na psu vyžadovat. Jako velmi zajímavou vyhodnocuji značku smajlíka, která se na parkuru může objevit a znamená povolené motivační prokrmování pejska. 

       Mrkám na Koky, která leží schoulená v kleci a soustředěně mě pozoruje. Když se prokoušeme teoretickou částí, přesouváme se do haly, kde je postaven parkur. Záplava barevných kuželů s připevněnými úkoly má svůj řád. Nejrůznější značky, šipky, čísla, nákresy určují směr a způsob překonání dráhy. Stejně jako u agility, i zde předchází samotnému výkonu prohlídka. S imaginární Koky u nohy se vydávám na trasu. Pobízím a chválím, důsledně vyžaduji provedení cviků, přičemž bedlivě sleduji čísla a cedulky s pokyny. Tato prohlídka působí snad ještě více komicky než ta v agility. Halu křižují psovodi se svými neviditelnými psími sparing partnery a čile s nimi "komunikují". Když narazí na nejasnost, směřují dotaz na paní školitelku, která vše ochodně vysvětlí. 

       Když všichni usoudí, že se s parkurem dostatečně seznámili, je určeno pořadí, v němž za sebou týmy půjdou na start. Jsme s Koky  určeny páté v pořadí. Týmy před námi jsou šikovné. Případné chyby vstřebáváme jako prevenci těch svých. A jsme na řadě. 

        Koky si hrou napojuji na sebe, do dlaně chystám pamlsky několika stupňů oblíbenosti, abych mohla zvyšovat level. Koky netrpělivě vyčkává na první povel. Posouváme se postupně parkurem. Jdeme rychle. Uvědomuji si to teprve poté, co se podívám na natočený záznam. Vypadám, jak na závodech v rychlosti provedení. Nevím, proč tak spěchám. Zřejmě proto, že má nátura nemá z duše ráda loudání :-D.

       Cviky se Koky poměrně daří. Dokonce se mi zdá, že chůze u nohy s povzbuzováním, různé druhy otoček a obcházení vzbudily její zájem. Aby ne, když je za každý cvik královsky odměněna a nepřetržitě slovně motivována! Jediné výraznější zaváhání se projeví v závěru druhého parkuru, kdy obtížnost je zvýšena záludně umístěnými pamlsky v miskách, kolem kterých musí pejsek bez povšimnutí projít. Bohužel si Koky voňavých nástrah všímá a velice ochotně mění směr chůze - panička - nepanička přímo k pamlskům. Teprve důraznější povel ji vrací disciplínu. 

        Několikahodinové školení rychle uběhlo, rozhodně jsem nelitovala své účasti. V nejbližší době se závodit nechystáme, ale tento sport si necháváme v záloze třeba pro případ, že mé oblíbené běhací sporty už půjdou trochu ztuha :-D.

Jak nám to šlo, ZDE