NEVYBOČUJEME Z TRADIC

     V domě je jako v úle. Všude je někdo. Psi se pletou pod nohama ve snaze získat některého z přítomných dvounožců ke hře. Na zahradě to vypadá jako v cikánském ležení. Po zemi, po stole i lavicích...kam se člověk podívá...spousta věcí.  Krabice a krabičky, igelitky, prospekty, časopisy, psí hračky, sáčky, nůžky, tužky...jen ty snědé tanečnice s širokými sukněmi vlnící se v rytmu "Džamore" zde chybí. Třetí vřesinské balíčkování je tu. Mumraj je prodchnutý vůní grilovaných klobás, sýra a žampiónů, tradičních dobrot připravovaných odborně pánem domu. Po gurmánském zážitku se vrháme do práce a táta s Michalem do hospody, rychle se vymanit z babince - blázince. 

       Pracujeme skupinově. Plníme tašky sponzorskými dary a ty naplněné shromažďujeme pod schody ve vstupní hale, odkud je v sobotu odvážíme na "místo činu". Sobotní počasí nám dává jistou naději, že po prvních dvou ročnících extrémního horka a extrémního deště, by tentokrát mohlo dostat počasí rozum a předvést se někde zhruba uprostřed letního spektra. V neděli je však všechno jinak. Ráno mě budí silné staccato dešťových kapek na okenní římsu. Okamžitě si uvědomuji, že jsem se vzbudila do závodního dne. Zůstáváme tak věrni tradicím. V dalších ročnících snad budou se moct zúčastnění těšit na hurikán, kroupy či dokonce zemětřesení. Pro milovníky adrenalinu o důvod více, proč se hlásit.

                                               PŘIPRAVENO

       Letos získává "Vřesina" ještě další zodpovědný úkol. Ubytovat na noc pana rozhodčího. Jako vhodným k tomuto účelu stanovujeme Evčin skromný byteček.  Jelikož má pan rozhodčí přivézt i jednu závodnici, pokládáme za poněkud nevhodné ubytovat je v bytě s jednou, leč širokou, postelí a tak měníme uspořádání bytu. Vystěhováváme skříně, stůl..., nastěhováváme postel z vrchního bytu. Co nás čeká příště? Vybudování recepce? Nakonec přijíždí pan rozhodčí sám. Dáma se pravděpodobně zalekla, že bychom si tu práci s další postelí mohli odpustit a dala přednost spolehlivosti té vlastní  i přes vstávání za velmi časného ranního kuropění :-) 
    Sobotní večer věnujeme plně přípravám na závody. V kuchyni chystáme kulinářské  dobroty k občerstvení a potěše pořadatelských žaludků. Když je pečení hotovo, a my také...vidíme se už už v posteli, přichází svěží pan rozhodčí a začíná příjemná konverzační chvilka. Kolem jedenácté mi mohou konečně v posteli "spadnout rolety".
     Nástup na place absolvujeme v pláštěnkách (jak příznačný to dárek jistého sponzora). Sehraně vše připravujeme. Domníváme se, že za takovýchto podmínek přijede nejméně o čtvrtinu závodníků méně. Jaké je však naše překvapení, když až na dva kousky máme na konci prezence odfajfknutá všechna jména. To nám lichotí. 

       Abych nezapomněla na své psice. Prázdniny jsem jim dala odpočinkové, takže jsem do závodů nešla s žádným velkým očekáváním. Cílem bylo běhy si užít. Jakýkoliv případný úspěch jsem považovala za příjemný bonus. Tak nějak to i dopadlo. V jumpingu mi udělala Annie velkou radost. Na kluzkém, blátivém terénu zaběhla vše přesně podle toho, jak jsem jí ukazovala. Že už jsem konec zvrzla a ona tím pádem taky, neubírá mi pranic z dobrého pocitu. 
    Cherry se rozhodla, že si před startem prostě nelehne. Obvyklý manévr, který vždy pravidelně před startem vykonáváme, nefungoval. Koukala na mě těma svýma obrovskýma očima a dělala jako by povel "lehni" nikdy v životě neslyšela. Hrála dámu, která do té špíny prostě neulehne. Se skřípěním zubů jsem jí ustoupila a rozběhla se i tak. Dlouhé nezávodění se projevilo záhy po vyběhnutí. "Co to je za chlopka, co tu uprostřed parkuru stojí?" zůstala překvapena a zvědavě si jej šla prohlédnout. Teprve poté (pravděpodobně si vzpomněla, že je to rozhodčí a jeho přítomnost v parkuru je vcelku běžná věc) se začala soustředit na běh, ale pak jsem zase já udělala chybu a diskvalifikace byla na světě. 
    V druhém běhu si to, holky, vyměnily. Cherry zkoušku běžela moc pěkně. Možná ji shozená laťka připravila o zkoušku do trojek, ale to už je spekulace. Každopádně spokojenost. Annie byla naopak nesoustředěná a "rozpojily jsme se"  hned zkraje. Snaha to změnit se nepovedla, trojková zkouška skončila diskvalifikací. Třetí běh vypadal zapeklitě. Téměř do roviny postavené úvodní skočky mě přesvědčovaly o tom, že konec bude rychlý. Kupodivu Annie po zvrzlé zkoušce vyburcovala svou pozornost natolik, že plnila spolehlivě mé povely a ty byly překvapivě dobré. S jednou laťkou jsme to dotáhly na bramborovou pozici. Spokojenost veliká. Cherry zakončila diskem, když tvrdošíjně trvala na tunelu namísto Áčka.
   Počasí dostávalo v průběhu dne rozum. Mraky se začaly trhat, obloha modrat a teplota stoupat. Vyhlašování šampiónů proběhlo už v příjemném slunečném odpoledni. 

                   Tradiční tombola                                 Jedni z "žampiónů"
    

     Mohli jsme se s Nauráky zaslouženě poplácat po rameni. Závody se i přes opětovnou nepřízeň nebes povedly. Výbornou se ukázala volba pana rozhodčího, který svou usměvavou náladou a smyslem pro humor nemálo přispěl k dobré atmosféře závodů. 

    Bylo to fajn, tak zase za rok :-)!