Ňuhňací víkend

   Konečně nadešel toužebně očekávaný víkend. Tentokrát očekávaný ještě daleko toužebněji než kdykoliv jindy. Plánované hlídání štěňátek vdechlo totiž následujícím dnům jistou dávku originality s dobrodružným, místy až dramatickým, šmrncem. Poklidný (na naše poměry) domácí řád změnil se v rytmu spaní, žraní a sr...psích trpaslíků. Štěňata byla ubytována v  čerstvě zrekonstruovaném, novotou vonícím a úzkostlivě v čistotě udržovaném bytě "tety Evy". Podlahové vytápění zajišťovalo prckům ideální teplotu a dlaždice zase dobrou čistitelnost od...však víte čeho. Velkou ohrádku jsme postavily do malého prostoru kuchyňky, v místě otevírání jsme k ohrádce přidali krytou klec, aby měla štěňata svou boudičku na spaní. Propojení dvířek ukázalo se záhy velkou slabinou. Vynalézaví trpajzlíci dokázali svá pružná tělíčka vsoukat do neskutečně malého prostoru pod mříží a pokaždé nás překvapit svým útěkem na svobodu. Tou jim byl prostor pokoje, kde zahájili ve svém životě svá první ničení. Za oběť padl například roh elegantní komody nebo také kabel nabíječky, jenž byl ostrými zoubky nenávratně poškozen. Ani nejvynalézavější variace na bezpečnostní propojení ohrádky a klece nenesly své ovoce. Šťuři byli rozhodnuti, že nás přesvědčí o své nespoutatelnosti a tak jsme vytrvale po celou dobu hráli hru na "četníky a zloděje", přičemž zloději se ukázali daleko schopnějšími než celé naše rodinné četnictvo. Spolu s kluky přicestovala nejen jejich mamá Jive, ale i dva obrovské plastové boxy naplněné až po okraj potřebami pro psí mimina. Ke všem těm podložkám, ubrouskům, plenám, granulím, postrojům a miskám chyběl už snad jen přebalovací pultík a sada dudlíků, to aby se malým lordům dobře spinkalo. Bylo třeba získat potřebný "grif" při přípravě "podestýlky". Zprvu jsem podezírala ty nebohé psí děti, že se baví tím, jak sotva narafičené čisté pleny co nejrychleji a také nejdůkladněji znečistit. Brzy jsme tudíž získali efektivní styl v překračování ohrádky "na čas", protože každá sekunda prodlení znamenala potenciální nebezpečí rozšlapání exkrementu po ne jedné, ale třeba všech, čerstvě vyměněných plínách. Pohotovostním hmatem bylo "postižené místo" ihned vyčištěno, ovšem pouze v ideálním případě. O tom, že těch neideálních byla většina snad ani netřeba dodávat.

                         PROBLEMATICKÉ MÍSTO, KUDY TRPASLÍCI UNIKALI

      V páteční večer se Eliška uložila ke spánku v klidu pokoje, jenž byl štěňat prost. Před závody chtěli jsme jí dopřát trochu toho předzávodního "soustředění". Evka statečně ulehla ke štěňatům. Dle Eliščiných instrukcí by tato měla chrnět celou noc, avšak úderem šesté se přihlásit o svůj dlabanec. Role "nočního hlídače" nezdála se býti nijak nezvládnutelnou, zvlášť když granulky byly už od večera v "pohotovostním" stavu (namočené - pozn. autora :-) ). Popřáli jsme tedy Evce dobrou noc a šli zakončit den každý do svého pelechu. Jak Eliška předpověděla, v šest ráno se začalo ozývat zdola ňafání vyspinkaných prďolků. Už cestou sestupu z patra zaregistroval můj frňák závan střevních produktů. Blíž a blíže k epicentru odér zesiloval. Po otevření dveří se na mě vyhrnula smečka chlupatých kuliček. "Dobré ráno, babi", kňučeli jeden přes druhého a snažili si ze mě ukousnout co největší kus. Na posteli seděla Evka po ranní úklidové směně, hlavu v dlaních  a tvářila se jako by kousla do citrónu. Líčila mi dramaticky své probuzení s následným čištěním prostoru. Než si zvykla, že její extra speciálně úzkostlivě udržovaný byt s dočasnými podnájemníky změnil dočasně i svou podobu (a "vůni" vyměnil z luxusně parfemované na živočišnou, ale "našu" :-D), několikrát neměla daleko k pádu do mdlob. Ještě že je znalá našeho proklamovaného pořekadla "co tě nezabije, to tě posílí" a tak netrvalo ani tak dlouho a smířila se s faktem, že její reprezentativní prostory doznají dočasně jistých kvalitativních změn. 

        Psí kluci v prvních hodinách pobytu u nás působili velmi zakřiknutým dojmem. Byla jsem přesvědčena, že nejde o žádné tiché puťky, takže jsem spíše odpočítávala hodiny, kdy že pověstné "rošambó" začne. Nedalo na sebe dlouho čekat. Ohrádka a nejen ta se stala arénou nepřetržitých bojů provázených hlasitým štěkáním. Slunečné sobotní odpoledne pak dovolilo rozšířit malým bobanům pole jejich řádění i na zahradu. V hřejivých paprscích posledního zimního dne si dětičky užily prostoru podle libosti. Blahodárný vliv pohybu na čerstvém vzduchu se ukázal záhy při večerce, kdy ani nemusela býti zpívána ukolébavka a kluci spali okamžitě jako... mimina :-).

                                                              Agis

     Nadšení z psích jesliček však nesdílela celá rodina, beru-li naše psy za jejich členy. Annie okamžitě zaujala odmítavý postoj k jakémukoliv bratříčkování. Preventivně nahodila výraz zhnusení, přesněji vyjádřeno jako: "Je mi strašně blbě od žaludku, budu blejt, nedáte-li ty otrapy ihned z mého zorného pole." Mě, jakožto hlavního organizátora ubytovávání vetřelců, celé dva dny více méně ignorovala, nutnou komunikaci mezi námi prováděla "na půl huby". Naštěstí není zrovna Annie z těch, kteří by zahájili protestní hladovku. Přežije to, i když s jistými jizvami na duši. Její věrná nohsledka Cherry, jež v ní spatřuje vzor a snaží se jí v mnoha směrech přiblížit, zaujala postoj naprosto stejný . Odmítá jakýkoliv kontakt s malými a tváří se dotčeně. Bobině jsou nějaká štěňata naprosto lhostejná...možná je už ani neslyší a nevidí, stařenka :-). Lidská část smečky naopak upíná všechny své city k těm maličkým tvorečkům. Máme otlačená kolena, jak po nich neustále lezeme, máme okousané prsty od štěněcích "jehliček" a trochu se obávám, že za ty dva dny zapomenu "přehodit výhybku" a ráno, když potkám sousedy, pozdravím ňuhňavým "ďobjíí děň". Víkend končí, ale pobyt psích děcek u nás bude ještě tři dny pokračovat. Čekají nás důležité zahraniční návštěvy budoucích páníčků a už teď se osypávám pupínky z toho, jak to vše zvládneme. Vůbec se ale netěším, až o tom všem budu psát, protože v té chvíli budou už kluci ve svých nových domovech. Tak tedy jdu si užívat posledních dní se štěňátky :-)

                     Amon                                                     Anubis

                                                    Athos