PÁTEŘ BUDE OPĚT VZORNÁ PO METODĚ PANA DORNA

          Poslední dobou jsem na své webovky jako macecha. Nemají už tolik péče jako dříve. Důvody se nabízejí hned dva. Buď se tedy u nás nic zajímavého neděje nebo se toho naopak děje více než je možné písemně zachytit, přesněji řečeno najít si pro tento účel chvíli toho drahocenného času. Kdo mě zná, vybere z těchto dvou možností tu jedinou správnou. Jednoduše nestíhám.
          Sem tam mi tělo naznačí, že trocha odpočinku a zvolněného tempa by opravdu nezaškodila. Znepříjemní mi několik tréninků intenzivními bolestmi nohou nebo páteře a tak v reakci na to začnu přemýšlet, jestli to vážně trochu nepřeháním s množstvím všemožných aktivit. Plánuji pomyslnou „nohu z plynu“, ale jen co nadejde hodina přihlašování tréninků na další měsíc, rázem jsou všechna zdravotní předsevzetí zapomenuta a výsledkem je co jiného než přeplněný diář.
         K agility, dogdancingu, hoopers a noseworku jsem si nově přidala i frisbee a aby toho nebylo málo, do stávky vstoupila Hanička. Tak a teď se paničko předvěď. Copak psí sporty, ty se dají lehce vynechat, omezit nebo na čas zrušit, ale taková Haniččina spací stávka, to je lahůdka.
         Začalo to před několika týdny. Okolo druhé hodiny ranní se ozvalo naléhavé škrábání na dveře pokoje, v němž Hanka spí. Jen to Annie uslyšela, spustila ohlušující kelpií řev. Okamžitě jsme byli vzhůru obliti studeným potem. Předpokládali jsme, že slepoňa  vyžaduje jen vyvenčení. Ne, že by toto nevyžadovala, ale zřejmě chtěla i něco víc, protože škrábání pokračovalo . Teď se dostavili ze svých ložnic i ostatní psi a čekali, co že se bude v tuto noční hodinu rozdávat nebo dít. Nezbylo mi než usednout v kuchyni ke kafi a dělat Hance společnost. Ráno jsem pak do práce rozhodně nenastupovala odpočinutá a svěží .

    
          Několik následujících dní jsme spali všichni celou noc. Ani jsem z toho nestačila mít radost. Před dvěma týdny ráno jsem při ranním čištění zubů v mírném předklonu zaznamenala prudkou bolest v pravé části beder. K těm všem našim psům mi teď přibyl ještě i houser. Kdo se již někdy s bolestí páteře tohoto typu potýkal, zná dobře muka,jaká  dokáže zákeřný „opeřenec“ přinést. Jako naschvál se blížil můj sraz se spolužáky po třiceti letech od státnic. Představa, že bych místo setkání s dávnými kamarády zůstala ležet doma mě vzpružila natolik, že jsem už po několika dnech zamířila záda protáhnout na umírněném tréninku a  do pátku jsem  obstojně fungovala.

   Setkání s přáteli mě nabilo novou energií. Zjistila jsem, že ač chybí nám už pomyslná jiskra mládí v oku, dokážeme se stále velmi dobře bavit. Domů jsem  se vrátila v dobré náladě a tak Hanička usoudila, že je opět na čase mě trochu „usadit“. Dvě po sobě jdoucí noci mi připravila budíček ve tři hodiny ráno a také nohy a páteř začaly mě trápit nanovo.
    Ve snaze vyhnout se nemocenské rozhodla jsem se vyzkoušet u pejsků prověřenou fyzioterapeutickou metodu pana Dorna. S kamarádkou Markétou tak po probdělé noci s pochodující Haničkou vyjíždíme nechat si zvalchovat hřbet  do Úvalna.

     Vítá nás sympatická obec v okrese Bruntál. Upravená, úhledná, opečovávaná. Zaujme nás přírodní koupaliště s vodou filtrovanou přes písek a rákosí velmi hezky vytvořené a v místě s nádherným rozhledem do krajiny. Nad koupalištěm dá možnost  spočinout znaveným nohám sympatická restaurace s venkovním posezením, také se lze rozhlédnout se po kraji z místní rozhledny. Obec si prohlížíme každá sama, neboť dvě hodiny je čas určený k valchování každé z nás. Bloumám obcí jako první. Nachodím několik kilometrů po okolí a pak na mě dolehne únava z probdělé noci. Před mučením si jdu zdřímnout do auta.

                             
      Konečně nadchází čas, kdy mám ulehnout na mučící lehátko já. Střídám Markétu, na níž nejsou znatelné známky mučení, i když… dožaduje se terapie pro svou dceru, tak že by přece jen trpěla?
     Začínáme. Hned ze startu jsem upozorněna na jistou nesouměrnost mé postavy. Mám  jednu ruku (pardon, nohu) dlouhou. Je nezbytné obě haksny trpělivě srovnávat, proto jsem k vyrovnávání délek svých dolních končetin pomocí ručníku odborně proškolena.
   Přichází na řadu mé kyčelní klouby. Ten levý vehementně protestuje poddat se tlaku na něj. Skučím. To ještě netuším, že bude hůř.
      Nohu a její kloub prověřuje fyzioterapeutka následně i ve stoji. Shledává kloub málo uvolněný a k hrubé síle bere si na pomoc i pomůcky. Baňky. Vypadají tak jemně a neškodně…, avšak hned u první, kterou mi přisaje čtyřmi stisky vakuové pumpy na zadnici, je mi nadmíru jasné, že zdání klame.Jsou to mrchy sadistické a s šesti takovými  záškodníky musím kmitat nohou do všech směrů. Kloub nebolí asi jen proto, že citlivost vcucnuté kůže pod baňkami tuto bolest  přebíjí. Na druhý kloub je fyzioterapeutka mírnější. Nasadí na něj baňky jen tři a jemněji.
     Po nohách přichází na řadu samotná páteř. Hledání problému ve změti obratlů nedá moc námahy. Je nalezen rychle.  Kupodivu není jeho „oprava“ nijak moc drastická. Tedy do té doby než se dostáváme ke krční části páteře. Na řadu opět přicházejí baňky. Jestliže ty byly na kloubu nepříjemné, v oblasti krku jsou úplným mučícím nástrojem. Pokyn, abych hlavou kývala ve smyslu „ano – ano“, zdá se mi nesplnitelný. Baňka hlavě brání seč může, ale s pomocí dámy hlava poslušné odkývá i toto.
 Nejhorším zážitkem masáže je však úprava správného nastavení dolní čelisti. Dáma mě uchopí za bradu a nařídí mi otevírat klapačku proti tomuto tlaku. Ve chvíli, kdy mi dá pokyn, mám pusu pomalu zavírat. Najednou v kloubu dolní čelisti nepříjemně lupne a mám dojem, že je čelist naprosto mimo kloub. Není tomu tak. Chvat dáma opakuje evidentně s gustem, zatímco já vzdoruji tlaku jejich paží už jen chabě. Netoužím po dalším nepříjemném lupnutí.
    Usazování paží do ramenních kloubů je zdánlivě nejméně nepříjemné. Ještě jsem naučena jednomu uvolňujícímu cvičení, poučena o důležitosti přijímat dostatek tekutin a už si to metelím ze dveří. Cítím se docela svěže. Tento pocit však trvá jen do druhého dne. To je dnes a já cítím snad každičký sval v těle. Zacvičím si ručníkovou etudu, hlídám si, abych neseděla s nohou přes nohu (snad původ všech problémů) a snažím se věřit tomu, že celé toto mučeníčko včetně baňkových cucflekových ozdob na mé zádi přinese mi v následujících dnech kýžený efekt bezbolestného pohybu .