PROSTŘENO VE VŘESINĚ

    V  náročném záhulovém programu podzimních dní vyskočila v kalendáři ještě jedna plánovaná akce. 4. října měla jsem spolu s tátou navařit soutěžní menu a prostřít pro šest osob. Ve druhém kole letošního Prostřeno zaujmout jak jídelním lístkem, chutnou krmí i nápaditostí zábavy. Hlava byla stále zaměstnána novým členem smečky a jen velmi těžko dokázala se přinutit přehodit výhybku k nějaké praktické činnosti.  Dětičky se navíc rozhodly obšťastnit  nás svou přítomností už od pátku, takže veškeré přípravy probíhaly za jejich přítomnosti.(Nemohu nevzpomenout vytřeštěných očí minulých hostitelů, když dorazili jsme na návštěvu o pouhých 20 minut dříve :-(). Menu jsme sice měli promyšleno, jídelní lístek však vznikal až těsně před akcí, kdy už z kuchyně se linoucí vůně výrazně prozrazovala, na co se mohou strávníci těšit. Tiskárna tiskla jen "piánko", aby nevzbudila dětičky vyspávající po flamendrové rozcvičce z pátku na sobotu. Hlasité tóny dají se ztlumit, zraku lze mnohé ukrýt, avšak vůni linoucí se z připravovaných jídel uchránit před zvědavými frňáky nelze. Odér boršče vyplňoval spolehlivě každý milimetr krychlový prostoru, přísada vína v pikantních masových nudličkách a bylinkovo- česnekové brambory v troubě rozezněly "koncert pro čichové buňky". Když se flamendři vyhrabali z pelechů, hodiny ušly už ze dne kus cesty, proto se dětičky nehrnuly ke snídani, nýbrž rozhodly se, že budou rovnou obědvat.

                                                 Svíčka za Bertíčka...:-(

   Šmejdící část" je vynechána, jelikož zde mají už dávno všechno prošmejděno. Může býti zasednuto ke slavnostní tabuli. Zahájení v podobě přípitku si  každý volí sám. Zatímco chlopi zahajují  hezky zostra hruškovicí, my dámy si decentně ucucáváme sladkého aperitivu.

   Předkrm přináší  radost zejména milovníkům sýrů. Na talířcích se jich objevuje asi 6 druhů a vedle nich malý kopeček pikantního cibulového pyré na doladění chuti. Zakusujeme  celozrnným kouskem pečiva. Není vidět fifrání ani slyšet kritiku. Zdá se, že jsme se do chuti strávníků docela trefili.

 Na boršč, coby polévku, jsem vsadila vcelku s jistotou, že sklidí úspěch. Alespoň u dcerušek je velmi oblíbený. Stačilo jen dobře jej ochutit. Sladká smetana pak zaručila jeho zjemnění. Že to byla dobrá volba jsem pochopila, když z obrovského kotle už druhý den nic nezbylo.

   Kuře Marianne je pokrm, jenž jsem vařívala tátovi  v době, kdy on tátou ještě ani nebyl a já byla zase jen velmi mizernou kuchařkou. Toto jídlo bylo v tátově velké oblibě a byl to on, kdo jej chtěl po letech opět ochutnat, proto jej zařadil na jídelní lístek. Přílohou ke kořeněným masovým nudličkám s příchutí bílého vína jsou v troubě upečené brambory ve slupce, bohatě proložené nadrobno nakrájeným česnekem, bazalkou a kořením na drůbež. Vypadá  to, že i toto jídlo nikoho nepohoršuje. Dokonce si myslím, že kdyby bylo více brambor, určitě by se snědly. Takto jsem měla maličko dojem, že pochybělo :-(.

  Po hlavním jídle jsme se uvelebujeme v obýváku, abychom vytrávili než vyrazíme za zábavou. Kdo chce, dostává sladké alkoholické srkáníčko v podobě becherovkového drinku s ledem a džusem. Nikdo neodolá.

   Pobavení jsme zvolili v místní hospůdce, kde jsme objednali kulečník. Do té doby pro mě bylo tágo a koule španělskou vesnicí. V rámci programu jsem ale přistoupila na návrh hry v partnerských dvojicích a věděla, že s tátou po boku mohu v konečném účtování stát i na pomyslných stupíncích vítězů :-) Mé šťouchy s psicí uvázanou v rámci socializace u pasu nepatřily k nejelegantnějším a hlavně k nejúspěšnějším, zato táta šťouchal jako Pánbůh. V "cílové rovince" nás však přece jen "přešťouchali" Eliška s Vojtou.  Kuba neměl dnes evidentně svůj den. S Evkou si odnesli bronz :-D.

   Nějak se ale nemáme k ukončování akce. Soutěživý duch v nás rozdmýchal chuť utkat se ještě v jiné disciplíně. Táta odkudsi vyhrabe zaprášený elektronický terč, který zavěsí přímo do obýváku :-D, máme i nějaké ty šipky a klání může začít.

 Zatímco  v klidu své kuchyně vytvářím sladké palačinky, coby závěrečný dezert, šipky se již divoce rozlétají a elektronický terč začíná šibalsky  barevně pomrkávat.

Notně  hlasitá hudba je jen důkazem, že nepijeme čistou vodu :-D. Hra "jen tak" už nikoho nebere. Je večer, výborně se bavíme...tančíme, jucháme, takže přidáváme i sankce za prohru. Pár, jenž skončí na 3. místě si musí svou prohru odcvičit. Pánové tak frajersky předvedou 20 kliků, dámy elegantní stojku. Hrajeme dlouho. Cherry si utváří obrázek o své nové rodině. Z života bujarých cikánských poměrů se ocitla opět v bujarých poměrech jedné bláznivé rodinky. Je už zřejmě smířena se svým pohnutým osudem, takže odevzdaně požírá nabízené dobroty a koulí obrovskýma očima.

                                       Evka s Kubou prohráli....

                                    Eliška s Vojtou prohráli...

                                        Mamá s papá prohráli...

Blíží se půlnoc a my stále hrajeme. Eliška pere do šipek, že málem proletí stěnou, radujeme se z úspěšných hodů, pijeme a hodujeme. Krátce po půlnoci odchází dámská část osazenstva do Hajan, chlopci pokračují v pařbě. Než zavřu za nimi dveře, vidím obrázek, jak se drží všichni tři kolem ramen a juchají...už vidím ty konce....:-D.

Ať už byly konce jaké chtěly, druhému kolu letošního Prostřeno nelze upřít jedno...že se opravdu POVEDLO !!!